|
|
Realizace terminálu pro vzdálenou vizualizaci a ovládání obytného domu
Szalay, Patrik ; Macho, Tomáš (oponent) ; Petyovský, Petr (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá modifikací již existujícího zařízení pro řízení vytápěcího systému rodinného domu. Původní návrh vychází z vlastní bakalářské práce Terminál pro vizualizaci a ovládání podmínek v obytném domě. Úpravy jsou založeny na poznatcích z testovacího provozu a nedostatků zjištěných z každodenního provozu. I zde je kladen důraz na jednoduché provedení, nízké pořizovací ceny a dlouhou životnost výsledného zařízení. Nově navrhnuté bezdrátové jednotky nahradí původní drátově připojené snímače – stejně, jako řídicí jednotku existujícího zařízení z prototypového systému nahradí nová bezdrátová centrální jednotka. Jako ovládací panel této jednotky zůstane zachován alfanumerický displej s ovládacími tlačítky. Bezdrátová centrální jednotka se připojí pomocí sériového komunikačního rozhraní k vizualizační a ovládací jednotce, která rozšíří nabízené možnosti systému pro řízení vytápění.
|
|
|
Občané o materiálních životních podmínkách svých domácností – duben/květen 2023
Červenka, Jan
V šetření CVVM SOÚ AV ČR, které probíhalo od konce března do května 2023, byly položeny všem dotázaným dvě otázky týkající se hodnocení materiálních životních podmínek jejich domácností a očekávání vývoje těchto podmínek v tomto roce.\n\nVíce než polovina (53 %) Čechů hodnotí materiální životní podmínky svých domácností jako dobré, 12 % je pokládá za špatné a 35 % za „ani dobré, ani špatné“.\n\nHodnocení materiálních životních podmínek vlastní domácnosti se oproti loňsku nezměnilo.\n\nTřetina (34 %) Čechů se domnívá, že v tomto roce se materiální životní podmínky jejich domácností zhorší, necelá pětina (18 %) očekává zlepšení a méně než polovina (46 %) předpokládá, že se nezmění. Očekávání se oproti loňsku výrazně zlepšila, ale zůstala výrazně horší, než byla v období let 2015 až 2020 do nástupu pandemie COVID-19.
|
|
|
Kvalita života a její regionální disparity - ekonomický aspekt
CENKNEROVÁ, Andrea Maria
Tato bakalářská práce charakterizuje pojmy, jimiž jsou kvalita života a regionální disparity. Hlavním cílem práce je analyzovat a zhodnotit ekonomické dopady jednotlivých regionů České republiky na základě literatury a matematických vzorců. Na kvalitu života lze pohlížet z mnoha hledisek - sociologické, ekologické, psychologické a ekonomické. Tato práce je zaměřena zejména na hledisko ekonomické. Zvolenou metodou analýzy je hodnocení regionálních disparit kvality života z pohledu regionálních konomických ukazatelů. Výsledkem je ekonomické srovnání kvality života v regionech a navržení možných řešeních pro snížení ekonomických rozdílů mezi regiony.
|
|
|
Občané o materiálních životních podmínkách svých domácností – červen 2021
Červenka, Jan
Přibližně polovina (51 %) Čechů hodnotí materiální životní podmínky svých domácností jako dobré, 10 % je pokládá za špatné a 39 % za „ani dobré, ani špatné“. Hodnocení materiálních životních podmínek vlastní domácnosti se oproti červnu 2020 mírně zlepšilo, když vzrostl podíl těch, kdo je hodnotí jako dobré, o 4 procentní body. Aktuální hodnocení je srovnatelné s tím, jež bylo zaznamenáno v červnu 2019, ale mírně zaostává za posledním předkoronavirovým výsledkem z ledna 2020.
|
|
|
Chudoba v současné české společnosti z pohledu studentů vybraných středních škol
Müllerová, Tamara ; Hanušová, Jaroslava (vedoucí práce) ; Kučírek, Jiří (oponent)
Diplomová práce se bude týkat problematiky chudoby v současné české společnosti. Zaměří se na to, jakým způsobem vnímají chudobu žáci vybraných pražských a mimopražských středních škol s ekonomickým zaměřením. Teoretická část se bude věnovat základním definicím a typům chudoby, příčinám vzniku chudoby, důsledkům a ukazatelům, které jsou mezinárodně srovnatelné. Zaměří se na Českou republiku a její aktuální situaci. Rozebere základní ukazatele, které určují v České republice chudobu a jaké jsou pro ně stanovené částky. Způsoby, jak Česká republika řeší pomoc rodinám a jednotlivcům, kteří jsou ohroženy chudobou. Teoretická část se bude týkat také neziskových organizací a jejich pomoci lidem v těžkých životních situací, mezinárodních organizací a dokumentů, které se týkají chudoby, v rámci Evropské unie i celosvětově. Praktická část bude zaměřena na žáky vybraných středních škol s výukou ekonomiky (jedna státní, a jedna soukromá se sídlem v Praze, a jedna mimopražská se sídlem v jižních Čechách), u kterých je předpoklad, že mají znalosti z finanční gramotnosti a jsou schopni posoudit ekonomickou situaci rodiny. Cílem bude zjistit postoj žáků k uvedené problematice a výstupem bude pochopení situace ze strany žáků, možná praktická a teoretická doporučení. KLÍČOVÁ SLOVA: Chudoba, rodina, životní...
|
|
|
Občané o materiálních životních podmínkách svých domácností – leden 2020
Červenka, Jan
V lednovém šetření CVVM SOÚ AV ČR položilo všem dotázaným dvě otázky týkající se hodnocení materiálních životních podmínek jejich domácností a očekávání vývoje těchto podmínek v tomto roce. Více než polovina (55 %) Čechů hodnotí materiální životní podmínky svých domácností jako dobré, 12 % je pokládá za špatné a 33 % za „ani dobré, ani špatné“. Hodnocení materiálních životních podmínek vlastní domácnosti se oproti červnu 2019 mírně zlepšilo, když vzrostl podíl těch, kdo je hodnotí jako dobré, o 4 procentní body na své nové maximum od roku 1999, což se ale promítlo jen do poklesu podílu neutrálního hodnocení „ani dobré, ani špatné“. Nadpoloviční (54 %) většina Čechů se domnívá, že v tomto roce se materiální životní podmínky jejich domácností nezmění, necelá pětina (19 %) očekává zlepšení a téměř čtvrtina (24 %) předpokládá zhoršení, což je o 7 procentních bodů více než při posledním měření v červnu 2019.
|
|
| |
|
| |
|
|
Jací jsme rovnostáři? Výdělky, příjmy a situace domácností v Česku v porovnání s Evropou
Večerník, Jiří ; Mysíková, Martina
Studie přináší souhrnný pohled na výdělky osob, příjmy domácností, přerozdělovací toky, majetkové rozdíly a hospodaření rodin, a to jednak z hlediska vývoje v ČR a jednak ve srovnání s evropskými zeměmi. Zabývá se rovněž vnímáním ekonomické nerovnosti a středostavovskou identitou. K tomu využívá široké palety statistických a sociologických dat, zčásti pocházejících z evropských a světových databází a zčásti z vlastních výpočtů na základě individuálních dat komparativních výzkumů. Data jsou prezentována převážně v grafech ukazujících pozici ČR na evropských žebříčcích. Výsledky zpochybňují obecné názory o výjimečné rovnosti v naší zemi a specificky českém rovnostářství. Česká společnost už není „nejrovnější“ ani ve výdělcích, ani v situaci domácností. Nejeví se ani nějak výjimečně rovnostářskou v různých postojích.
|
|
|
Hodnocení životních podmínek v místě bydliště – duben 2017
Tuček, Milan
V dubnovém šetření se Centrum pro výzkum veřejného mínění SOÚ AV ČR, v.v.i., zajímalo, jak jsou občané České republiky celkově spokojeni se životem v místě svého bydliště a také jak jsou v místě bydliště spokojeni s vybranými životními podmínkami.\nTéměř čtyři pětiny dotázaných jsou velmi (22 %) nebo spíše (55 %) spokojeny s životem v místě bydliště. Jde o dosud nejvyšší podíl spokojených respondentů za více než deset let, co je otázka pokládána, ovšem nárůst spokojenosti v posledních pěti letech je v řádu několika málo procent.\nCelková spokojenost s životem v místě bydliště je vyšší ve venkovských obcích než ve městech, nejméně spokojeni jsou obyvatelé středně velkých měst.\nCo se týče hodnocení konkrétních životních podmínek, nejvyšší spokojenost je s technickou vybaveností obcí (kanalizace…), svozem odpadů, dostupností obchodů, škol, zdravotní péče, nejnižší spokojenost je pak s nabídkou pracovních míst, úrovní mezd v lokalitě, stavem komunikací, službami pro postižené a pro seniory.\nOproti minulému roku poklesla spokojenost s dostupností a kvalitou služeb a s možností kulturního a sportovního vyžití.\n
|
host ::
RSS.